Cvičení pro děti
Lekce pro děti jsou zaměřeny na psychomotorický vývoj dítěte s ohledem na specifika jednotlivých věkových kategorií. Proto jsou lekce rozdělené podle věkových skupin. Lekce je vedena formou her s důrazem na rozvoj pohybových aktivit. Rodiče jsou na lekci cvičení pro děti přítomni a svému dítěti poskytují jistotu a podporu. Cvičí se v pohodlném oděvu pro dítě i rodiče, veškeré pomůcky a zázemí poskytuje studio a lektorka. Lekce je stanovena dle nejnovějších poznatků z oblasti fyzioterapie a vývojové kyneziologie. Vaše dítko si zábavnou formou zpěvu a her osvojí pohybové aktivity s využitím pomůcek (bosu, balóny, trampolínky, padák…), bude rozvíjet jemnou motoriku, interaktivní dovednosti a posílí sociální vazbu s okolním světem.
Psychomotorický vývoj dítěte od narozeni do 4. měsíce
Psychomotorický vývoj dítěte hodnotíme v prvních dvou trimenonech (do 6 měsíců) v poloze na břiše a na zádech:
Novorozenec
(období 0-1 měsíc)
Na zádech dítě zaujímá tzv. asymetrickou polohu, která je typická do 3. měsíce věku. Pokud je poloha dítěte hlavičkou doprava, bude i jeho bříško natočeno na tuto stranu. Hlavička je v mírném záklonu a úklonu, stejně tak jeho pánev je nakloněná na jednu stranu a je vystrčená zadečkem vzhůru.
Na bříšku dítě naléhá na hrudník, ruce a nohy má skrčené jakoby pod tělíčkem. Drží si polohu jakou mělo v bříšku u maminky.
Na konci prvního měsíce by mělo dítě být schopno otočit hlavičku z jedné tváře na druhou. Preferování jedné strany je přirozené. 50 % dětí má na konci prvního měsíce oční kontakt
8 týdnů:
V poloze na bříšku:
· 100% kontakt – divá se do očí, úsměv
· hlavu zvedá od podložky, volně jí otáčí na obě strany, při otočení hlavy jsou úklony trupu
· zatížení těla je v oblasti pupku a střední části předloktí
· prsty jsou v pěstičkách, které nejsou křečovité a občas se rozvinou
V poloze na zádech:
· ručičky se začínají rozvolňovat, palec je většinu času mimo sevřenou pěst
· celkově se miminko uvolňuje ze skrčené pozice
· dolní končetiny opírá patami o podložku
· koordinace ruka-ruka – spojení horních končetin
V tomto období je důležité podporovat otáčení hlavičky na obě strany. Pokud se tak neděje, je potřeba upoutávat pozornost dítěte například tím, že ho přesouváme v postýlce tak, aby dítě k otáčení stimulovalo venkovní světlo nebo náše přítomnost u postýlky. Také využíváme různé hračky a stálému pokládání hlavičky k jedné straně můžeme zamezit i válečky.
Pokud má dítě sklony k častému zaklánění hlavy, případně se prohýbá do luku, musíme se snažit tuto reakci nevyvolávat. Proto dítě nezvedáme úchopem pod krkem, ale pod hlavičkou a nenosíme dítě ve svislé poloze s tváří směrem k nám. V poloze na boku mu podkládáme pod zádíčka váleček, a to po celé délce těla. Můžeme například využít stočený měkký ručník.
Aktivní část dne by dítě mělo strávit na rovné, pevné podložce.
Pozor na dostatečnou bezpečnost prostoru, průvan a prochladnutí.
Velmi důležitá je pravidelná poloha dítěte na bříšku, která je vzhledem k nespokojenosti dítěte často opomíjena.
3. až 4. měsíc:
V poloze na bříšku:
· první napřímení – „pasení hříbátek“
· dítě alespoň na kratší dobu zvládne být v symetrické poloze
· opora o lokty a pánev (stydkou kost)
· hlava napřímená, bez záklonu, otáčí se v rozsahu 30 stupňů na obě strany
· dítě otevírá pěstičky, dolní končetiny jsou volně natažené na podložce, zadeček se nezvedá
V poloze na zádech:
· opora těla je mezi lopatkami a trup je v napřímení
· nožičky zvedá do 90 stupňů ve všech kloubech na dolních končetinách
· hlava je na středu, není záklon ani úklon, volně se otáčí na obě strany bez nutnosti pohybovat trupem
· hraje si s ručičkami, zraková kontrola se podílí na cíleném uchopování, ruka začíná uchopovat hračku nabídnutou ze strany, přes svoji malíkovou stranu dlaně
· dítě není schopno úchopu ze střední roviny, pokud je mu hračka takto nabídnuta, snaží se hračku uchopit celým tělem – rukama, nohama, ústy
· kontakt palců na dolních končetinách (4 měsíce)
Tento měsíc je ve vývoji dítěte po mnoha stránkách klíčový a nedostatky se poté odrážejí i v následujících měsících.
Problematikou tohoto období velmi často bývá predilekce hlavičky, kdy dítě preferuje otáčení hlavičky k jedné straně. Ideální je predilekci odchytit již dříve, protože kvůli ní dítě nemůže zvládnout první vzpřímení a v opoře na bříšku přepadává k jedné straně. Takovéto postavení hlavy poté způsobuje asymetrii trupu.
Dalším častým problémem bývá nedostatečná svalová aktivita svalstva bříška a krátkých ohýbačů krku (ventrální muskulatury). Dítě poté nedostatěčně klopí pánev, nemůže se v poloze na břiše opřít o stydkou kost, hlavička je v záklonu (reklinaci) a dítě má oporu na pupku. Chybí napřímení v oblast krku a na zádech a v záhlaví se tvoří kožní řasy.
V leže na zádech má tendence k záklonům hlavy a dolní končetiny není schopno zvedat dostatečně vysoko od podložky, často se jakoby “jistí” oporou o patičky.
Dítě je nutné pravidelně nechávat na bříšku, v leže na zádech stimulujeme zvedání dolních končetin hračkami na hrazdičce. Opět je vhodná pevná a rovná podložka, nejvhodnější je hra dítěte na zemi.
Autor: Mgr. Markéta Brabačová