Fyzioterapeutka Markéta Brabačová, která vede pondělní lekce pro nejmenší, napsala článek „Psychomotorický vývoj dítěte od narození do 4. měsíce“, přečíst si jej můžete zde:

Psychomotorický vývoj dítěte od narozeni do 4. měsíce

 

Psychomotorický vývoj dítěte hodnotíme v prvních dvou trimenonech (do 6 měsíců) v poloze na břiše a na zádech:

 

Novorozenec

(období 0-1 měsíc)

Na zádech dítě zaujímá tzv. asymetrickou polohu, která je typická do 3. měsíce věku. Pokud je poloha dítěte hlavičkou doprava, bude i jeho bříško natočeno na tuto stranu. Hlavička je v mírném záklonu a úklonu, stejně tak jeho pánev je nakloněná na jednu stranu a je vystrčená zadečkem vzhůru.

Na bříšku dítě naléhá na hrudník, ruce a nohy má skrčené jakoby pod tělíčkem. Drží si polohu jakou mělo v bříšku u maminky.

Na konci prvního měsíce by mělo dítě být schopno otočit hlavičku z jedné tváře na druhou. Preferování jedné strany je přirozené. 50 % dětí má na konci prvního měsíce oční kontakt

 

8 týdnů:

V poloze na bříšku:

• 100% kontakt – divá se do očí, úsměv
• hlavu zvedá od podložky, volně jí otáčí na obě strany, při otočení hlavy jsou úklony trupu
• zatížení těla je v oblasti pupku a střední části předloktí
• prsty jsou v pěstičkách, které nejsou křečovité a občas se rozvinou

V poloze na zádech:

• ručičky se začínají rozvolňovat, palec je většinu času mimo sevřenou pěst
• celkově se miminko uvolňuje ze skrčené pozice
• dolní končetiny opírá patami o podložku
• koordinace ruka-ruka – spojení horních končetin

 

V tomto období je důležité podporovat otáčení hlavičky na obě strany. Pokud se tak neděje, je potřeba upoutávat pozornost dítěte například tím, že ho přesouváme v postýlce tak, aby dítě k otáčení stimulovalo venkovní světlo nebo náše přítomnost u postýlky. Také využíváme různé hračky a stálému pokládání hlavičky k jedné straně můžeme zamezit i válečky.

Pokud má dítě sklony k častému zaklánění hlavy, případně se prohýbá do luku, musíme se snažit tuto reakci nevyvolávat. Proto dítě nezvedáme úchopem pod krkem, ale pod hlavičkou a nenosíme dítě ve svislé poloze s tváří směrem k nám. V poloze na boku mu podkládáme pod zádíčka váleček, a to po celé délce těla. Můžeme například využít stočený měkký ručník.

Aktivní část dne by dítě mělo strávit na rovné, pevné podložce.

Pozor na dostatečnou bezpečnost prostoru, průvan a prochladnutí.

Velmi důležitá je pravidelná poloha dítěte na bříšku, která je vzhledem k nespokojenosti dítěte často opomíjena.

 

3. až 4. měsíc:

V poloze na bříšku:

• první napřímení – „pasení hříbátek“
• dítě alespoň na kratší dobu zvládne být v symetrické poloze
• opora o lokty a pánev (stydkou kost)
• hlava napřímená, bez záklonu, otáčí se v rozsahu 30 stupňů na obě strany
• dítě otevírá pěstičky, dolní končetiny jsou volně natažené na podložce, zadeček se nezvedá

V poloze na zádech:

• opora těla je mezi lopatkami a trup je v napřímení
• nožičky zvedá do 90 stupňů ve všech kloubech na dolních končetinách
• hlava je na středu, není záklon ani úklon, volně se otáčí na obě strany bez nutnosti pohybovat trupem
• hraje si s ručičkami, zraková kontrola se podílí na cíleném uchopování, ruka začíná uchopovat hračku nabídnutou ze strany, přes svoji malíkovou stranu dlaně
• dítě není schopno úchopu ze střední roviny, pokud je mu hračka takto nabídnuta, snaží se hračku uchopit celým tělem – rukama, nohama, ústy
• kontakt palců na dolních končetinách (4 měsíce)

 

Tento měsíc je ve vývoji dítěte po mnoha stránkách klíčový a nedostatky se poté odrážejí i v následujících měsících.

Problematikou tohoto období velmi často bývá predilekce hlavičky, kdy dítě preferuje otáčení hlavičky k jedné straně. Ideální je predilekci odchytit již dříve, protože kvůli ní dítě nemůže zvládnout první vzpřímení a v opoře na bříšku přepadává k jedné straně. Takovéto postavení hlavy poté způsobuje asymetrii trupu.

Dalším častým problémem bývá nedostatečná svalová aktivita svalstva bříška a krátkých ohýbačů krku (ventrální muskulatury). Dítě poté nedostatěčně klopí pánev, nemůže se v poloze na břiše opřít o stydkou kost, hlavička je v záklonu (reklinaci) a dítě má oporu na pupku. Chybí napřímení v oblast krku a na zádech a v záhlaví se tvoří kožní řasy.

V leže na zádech má tendence k záklonům hlavy a dolní končetiny není schopno zvedat dostatečně vysoko od podložky, často se jakoby “jistí” oporou o patičky.

Dítě je nutné pravidelně nechávat na bříšku, v leže na zádech stimulujeme zvedání dolních končetin hračkami na hrazdičce. Opět je vhodná pevná a rovná podložka, nejvhodnější je hra dítěte na zemi.

 

Autor: Mgr. Markéta Brabačová